Ad závěrečná zpráva k dotazníku
Počet respondentů je úspěch. To, že respondenty neodradila komplikovanost dotazníku, svědčí o velmi vysokém zájmu o město (příčiny mohou být pozitivní i negativní). Zprávě chybí hlubší interpretace dat. Analýza není jen o četnostech, třebaže i četnosti ukazují na důležité věci. K interpretaci patří i zamýšlení se nad tím, čím byly některé výsledky ovlivněny.
Respondenti rádi dávají trojky, stejně jako na dálnici většina preferuje střední pruh. Má-li mít informace o spokojenosti hodnotu, bylo by potřebné ji srovnat s obcemi, kde proběhl podobný výzkum.
Příkladem, který volá po zamyšlení, je relativní spokojenost s podmínkami pro pěší ve městě – navzdory tomu, že respondenti ve velké míře kritizují špatný stav chodníků, zdůrazňují potřebu nových, hlásí se k pěšímu propojení nádraží a kostela a odsuzují psí výkaly. Buď jsme v našich soudech nekonzistentní, nebo je chyba v nastavení dotazníku, resp. v jeho interpretaci.
Problém je v tom, že respondenti byli konfrontováni s odlišným kontextem – chodec vždy nějak dojde a protože potkává cestou milé lidi, nevidí věc tak černě. Nezvažuje například, že lepší podmínky pro chodce znamenají více lidí v ulicích, větší bezpečnost, více zisku místním podnikatelům, více setkávání. Naopak automobilista chce celkem oprávněně opravit přednádraží, a tak známkuje přísněji. V analýze se pak srovnávají jablka s hruškami. Podobně chybí interpretace toho, jak výsledek četností ovlivnily duplicity v možnostech. Zůstanu-li u chodců, tak je zřejmé, že všichni automobilisté zaškrtli vedle možnosti autem i možnost, že běžně chodí po Řevnicích pěšky. Tomu se nevyhne občas nikdo. Konstatování zprávy, že „drtivá většina se pohybuje po Řevnicích pěšky (92,2%)“ je ale oproti realitě spíše snem.
Pan Vojtěch Černý se v e-mailu participační komisi ptal, co by měl v závěrečné zprávě upravit. Měl by se soustředit právě na nejzjevnějších „nelogičností“. Důležitější je ale vést neustále v patrnosti, že sesbíraná data jsou „velmi měkká“ a že vždy vyžadují kritický přístup. Dovedu si představit, že dotazník lze číst i jako např. volání po městské policii (i ze zprávy to tak vypadá). Kritičtější interpretace však nejspíše ukáže, že tomu tak není. Prosím tedy o opatrnost a nezneužívání. To ale samozřejmě neznamená, že se z těch dat nemůžeme v mnohém poučit.