Pochybnosti nad metodologií tvorby dotazníku

15.02.2014 23:24

Jakkoliv chápu, že dotazník má zároveň funkci motivace veřejnosti k participaci v komisích a veřejném setkání, myslím si, že musí být prost závažných metodologických pochybení. Udělat solidní dotazník, který skutečně něco ukazuje, je jeden z nejtěžších úkolů – většinou je potřeba jej alespoň částečně odpilotovat.

  1. Složení participační komise vzhledem k tvorbě dotazníku je nešťastné.  Metodologicky – špatně vybraný vzorek. Jakkoliv pan starosta zvolil lidi ze svého okolí, o nichž měl pocit, že mají o věc zájem, složení nepokrývá různé věkové skupiny, různé zájmové a profesní skupiny, různé místní lokality. Brainstorming, z nějž dotazník vznikl, představuje při vší snaze přítomných jen velmi omezené vidění. (Těžko odhadovat potřeby nemohoucích babiček, které žijí sami v mnoha domech v Řevnicích, stejně jako lidi zatopené pravidelně Berounkou nebo vodou z lesa, podobně jako odhadnout strasti místních podnikatelů). 
  2. Dotazník je dlouhý a náročný na vyplnění. Tím klesá jednak návratovost (a tak samozřejmě reprezentativnost odpovědí), ale i ochota křížkovat poctivě a ne ledabyle.
  • Dotazník není variabilní – zvykem je kombinace uzavřených a otevřených otázek, možnosti různých škál atd. Problematická je i deklarovaná „polo“-otevřenost otázek – mezi velkým množstvím možností se ta otevřená ztrácí. Možnost „“jiná“ má být v samostatné otázce. Respondent není nucen samostatně přemýšlet, je uzavřenými otázkami někam veden.
  • Možností je velký počet a navíc kategorie nejsou vyvážené. Vybrat vždy N/3 odpovědí je náročné – zapamatovat si všechny varianty, porovnat je mezi sebou. Výsledky budou např. velmi ovlivněné pořadím a řazením variant. Výběr tohoto nástroje a zda opravdu ukáže „důležitost“ je potřeba zvážit u každé otázky jednotlivě. Co s dotazníky, které pravidlo nedodrží?
  • Jednotlivé možnosti nepokrývají spektrum problémů a nejsou na stejném stupni obecnosti. Naše možnosti připomínají slavnou Borgesovu fiktivní čínskou encyklopedii: „zvířata se dělí na a) ta, která patří císaři; b) ta, která jsou nabalzamovaná; c) zdomácnělá zvířata; d) prasata; e) sirény; f) bájná zvířata; g) toulavé psy; h) zvířata obsažená v této klasifikaci; i) ta, která se chovají bláznivě; j) nespočetná; k) nakreslená jemným štětcem z velbloudí srsti; l) ta, která rozbila džbán; m) ta, která zdálky připomínají mouchy.' "
  • Nevyváženost kategorií, složité formulace, mnohdy příliš detailní -  odpovědné zvažovaní mezi variantami je téměř nemožné, důsledkem je nahodilost výběru.
  1. Vyhodnocení takto navrženého dotazníku je téměř nemožné. Analýzou se samozřejmě nemyslí jen jednoduchá statistika četnosti jednotlivých odpovědí, ale skutečná interpretace problému.
  2. Otázky se různě překrývají, některá závažná témata naopak zcela vypadla. Obecně platí, že je potřeba si u každé otázky udělat tzv. Chenailovu olovnici. Co se chce jejím položením autor dozvědět? Dokáže odpověď vyhodnotit, správně interpretovat? V čem konkrétně je relevantní vzhledem k tvorbě strategického plánu?

Řevnice potřebují strategický plán, který má vize, a dokáže je rozplánovat do jednotlivých kroků při střízlivém vyhodnocení finančních možností (případně ukázat na další možné zdroje financování). Řevnice si nemohou dovolit být nekoncepční. To byl důvod, proč jsme hledali odborníky na strategické plánování.)

Akce s dotazníky mi přijde nepřipravená a vzhledem k nastíněným metodickým problémům, a tedy nerelevantním datům, nadbytečná. Ostatně jsme v nedávné době dělali v souvislosti s přípravou územního plánu SWOT analýzu, bohatou reflexi přináší i studnice nápadů k územnímu plánu velmi dobře shrnutá arch. Hniličkou.

Myslím, že je potřeba znovu zvážit, zda takto udělaný dotazník (jeho tisk, distribuce, zpracování) nejsou zbytečně vyhozené peníze.  Byl bych rád, kdyby to posoudila paní Kosíková jako odborník a odpovědná osoba za to, že vznikne daleko kvalitnější strategický plán než verze plánu, kterou naše občanské sdružení kritizovalo. Zároveň by měla posoudit harmonogram vypracování plánu zejména s ohledem a v koordinaci s tvorbou územního plánu (např. dopravní strategie města).